Úspěch – pro každého z nás znamená něco jiného, pro většinu je to však ta stejná hnací síla, která nás nutí překračovat hranice svých možností a posouvat se dál v plnění svých snů. Přestože peníze jsou cestou prakticky ke všem možnostem současného světa, neznamená úspěch vždy a pro každého jen obrovský balík peněz.
Sportovec si pod pojmem úspěch nejspíše představí dlouhodobou pozici na čelních místech žebříčků, podnikatel například ovládnutí trhu, pro nemocného je úspěchem překonání nemoci atd.
Jaká je definice úspěchu?
Stejně jako existuje nepřeberné množství definic úspěchu, každý z nás má také jinou cestu, jak úspěchu dosáhnout, jen málokdo má však to štěstí kráčet po krátké a přímé cestě. Pro většinu z nás je cesta za úspěchem náročná, pro mnohé dokonce tak, že se ani neodváží na ni vstoupit. To je přitom ten nejdůležitější krok.
Za žádných okolností však nesmíme klást rovnítko mezi snahu o dosažení úspěchu a chladný kalkul. Jistě, nemálo úspěšných lidí v minulosti i současnosti dosáhlo obrovských úspěchů tím, že se zaměřili pouze na dosažení svých cílů, a to na úkor jiných hodnot, jako je přátelství, rodina či vlastní zdraví. Dosažený úspěch pro ně však má jistý nádech trpkosti.
„Úspěch za každou cenu“ má pomíjivý charakter. Člověk v produktivním věku často nevěnuje dostatek času svým rodičům ani potomkům. Po letech už je pozdě to dohnat. Přitom i dobře fungující rodina může být sama o sobě dosažením úspěchu.
Síla prvního kroku
„První krok“, důležitý bod, kterým zahájíme změnu a který nám často neumožní se vrátit zpět. Podobně jako při seskoku padákem – jakmile vyskočíme z letadla, už se nemůžeme vrátit do předchozího stavu. Stejně jako před seskokem si musíme vzít dobře připravený padák, i v běžných situacích se musíme před „prvním krokem“ dobře připravit. V některých situacích je tak vlastně dobře, že už nemáme žádnou záchrannou brzdu, takže se musíme jen posunovat dál. To ale neznamená, že cesta bude přímá a jednoduchá.
Funguje to podobně, když si například zaplatíte roční permanentku ve fitness centru nebo třeba objednáte jazykový online kurz. I to pak může být pro někoho motivace a jazýček na vahách třeba v okamžicích, kdy váhá, zda v úsilí pokračovat.
Přímá cesta
Výborně. První krok jsme tedy učinili. To je prakticky polovina práce. Nyní jde o to, jakou cestu zvolíme. Mnoho lidí se často vydá tou nejpřímější cestou ve snaze dosáhnout úspěchu co nejdříve. Je to podobné, jako kdybyste vyrazili do sousedního města pěšky, místo abyste ušli pár set metrů na opačnou stranu, kde najdete nádraží a za pár drobných se do svého cíle necháte pohodlně odvézt vlakem. Ušetříte spoustu námahy a spoustu drahocenného času.
Spousta lidí se na cestě za úspěchem neohlíží na své okolí a sleduje jen svou přímou cestu. Právě jim uniká mnoho souvislostí, které by ve skutečnosti jejich cestu za úspěchem možná mnohonásobně urychlily. Přitom mnohdy stačí zvolnit tempo a nechat si poradit někým zkušenějším.
Nebojte se na své cestě vracet. Pokud si uvědomíte, že se vše stále více a více komplikuje, nesnažte se za každou cenu všechny nesnáze řešit a sledovat, jak se na ně nabalují další další problémy. Pokud si dokážete uvědomit, že vaše předchozí úsilí spadá do kategorie utopených nákladů a již není šance z něj něco vytěžit, je lepší vrátit se o kus zpět, investovaný čas a prostředky jednoduše oželet a zkusit najít jinou alternativu.
Jestliže ale budete pokračovat za každou cenu, může se stát, že se v problémech jednoduše utopíte společně se svou zmařenou investicí a cesta zpět pro vás již bude uzavřená. Dílčí porážka neznamená prohranou válku. Vždy jde o to, jak brzy si uvědomíte, že se věci vyvíjejí špatně.
Rozdělení cesty k úspěchu na etapy
Cesta do cíle se na první pohled může zdát nekonečně dlouhá a náročná, ale nikdo neříká, že ji musíme absolvovat na jeden zátah. Jakmile si stanovíme cíl, je druhým krokem rozdělení cesty na kratší etapy, nejlépe s využitím vhodných „milníků“. Začneme plnit malé cíle a s tím, jak budou přibývat dílčí úspěchy, uvidíme v našem snažení první pokroky.
Sedmnáctiletý student střední školy, který se za patnáct let vidí na pozici úspěšného manažera, nemůže začít tím, že se bude okamžitě ucházet o pozici ředitele podniku. Ideální je začít stanovením milníků: dokončení střední školy, získání dalšího odpovídajícího vzdělání. Paralelně s tím je možné začít získávat první pracovní zkušenosti. Člověk by ale vždy měl alespoň zhruba vědět, kolik času chce jednotlivé etapě věnovat. Pokud bude student z našeho příkladu do svých třiceti let sbírat tituly a certifikáty, aniž by přičichnul ke skutečné práci, nemusí už dostat příležitost naskočit do rozjetého vlaku.
Stejně dopadne, pokud na jedné nižší pozici setrvá několik dlouhých let bez vyhlídek na možný postup. Pokud bude mít uskutečnitelný plán, bude po určité době vědět, že teď nastal čas na změnu. A pokud se ke změně neschyluje působením vnějších vlivů, musí tu změnu iniciovat on – ať už by měl požádat o zařazení na pozici s lepší vyhlídkou, nebo třeba změnit zaměstnání.
Ještě hůře je na tom sportovec, u kterého je délka kariéry mnohem kratší a musí tedy rozplánovat svou cestu za úspěchem prakticky po jednotlivých měsících.
Nikdo z nás nemá na dosažení úspěchu neomezený čas.
Odkládání je zlo
Skutečným zabijákem úspěchu je věčné odkládání, kvůli kterému mnoho lidí nikdy nenajde dostatek odhodlání k učinění prvního kroku. Přitom ten, kdo chce uspět, se nesmí spoléhat jen na to, co mu bylo dáno do vínku, ale především na své neutuchající odhodlání, které ho žene za splněním dílčích cílů.
K úspěchu nás nedovede jen naše inteligence nebo obrovská motivace. Klíčem je každodenní odhodlání a snaha využít každý volný okamžik k posunutí se o kus dál.
Pro neustálé odkládání úkolů na pozdější dobu se dokonce vžil termín „Mañana Syndrome“ (mañana = „zítra“ nebo také „někdy v budoucnu“) podle častého přístupu některých latinskoamerických pracovníků. Pokud ale budete vše odkládat na vhodnější dobu, nakonec to neuděláte nikdy.
Mentální fitness
Stejně jako sportovec musí neustále pracovat na tom, aby udržel své tělo ve vynikající kondici, pokud chcete být úspěšní, musíte nepřetržitě trénovat svůj mozek. Stačí jednoduchá cvičení, logické počítačové hry, nebo se můžete přihlásit do jazykového kurzu.
Vzory
Pravděpodobně jste během života měli různé vzory, osobnosti, ke kterým jste vzhlíželi. Držte se ve svém životě lidí, kteří jdou ostatním příkladem, ale zároveň se chovejte tak, aby si i ostatní mohli vzít příklad z vás.
Hrajte život jako hru
Pokud chcete překonat vlastní stud, nemusí být na škodu, pokud se oprostíte od každodenních situací a pokusíte se je hrát jako divadelní hru. Můžete tak řešit různé nepříjemné situace, jako je třeba reklamace bot nebo jednání s problematickým sousedem.
Autor: Martin Staviař (lektor a nezávislý autor článků)